O vizslách »  Původ maďara

Maďarský krátosrstý ohař (vizsla), má velmi komplikovaný a bouřlivý původ, jehož počátek začíná před tisíci lety u slídičů chovaných maďarskými kmeny. Ti se zcela nekontrolovaně křížili s ostatními psy používanými pro lovecké účely, především honiči. Při tureckých nájezdech do Uher v 15. a 16. století se navíc jeho předkové zkřízili i se žlutýmiá tureckými loveckými psy. Teprve koncem 18. století byl zahájen cílevědomý chov ohaře s vyhovujícími vlastnostmi. Od poloviny 19. století byl postupně prokřižován s anglickým pointrem, anglickým setrem, německým krátkosrstým ohařem a dokonce i s hanoverským barvářem. Snad díky svému složitému vývoji od honiče používaného při štvanicích na koních, přes barváře až po ohaře se z něho stal velmi dobrý pes.
Zřejmě díky tomu, že vyspívá později a řada vloh se u něho probouzí až ve vyšším věku, patří mezi inteligentní, přítulné a dobře cvičitelné psy. Je to dobrý stopař, stavěč, přinašeč a rád pracuje i ve vodě. Na hrubší zacházení je však nesmírně citlivý.

Zdroj: Hanzal, V., Vochozka, V., Lovečtí psi, výchova a výcvik.